|
|
Automatický anténní tuner
Šváb, Jaroslav ; Lukeš, Zbyněk (oponent) ; Šebesta, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem a realizací automatického anténního tuneru pro KV vysílače. Přístroj pracuje v rozsahu KV v pásmu (1,5 MHz - 30 MHz) podle výběru dané frekvence. Princip spočívá v tom, že tuner má nevelký rozsah přizpůsobovaných impedancí, obvykle však postačí k doladění většiny odchylek v soustavě 50 anténa - 50 napáječ - 50 výstup transceiveru. Dále má i paměti, do nichž se ukládají nastavení pro jednotlivá pásma či kmitočtové segmenty. Přechod z pásma na pásmo je pak rychlý, pohodlný, a hlavně bezpečný, což je velkou výhodou. Při automatickém režimu lze nastavit hranici SWR, od které má tuner začít ladění. Při plně automatickém režimu není nutné propojení s TRXem, přístroj ladí automaticky po zaklíčování, pokud je překročena nastavená hranice SWR. Automatické ladění je u tohoto přístroje velmi rychlé, pokud není laděná anténa uložena v paměti, trvá ladění cca 0.5 - 6s, pokud tuner ladí z paměti. Práce s tunerem je dalo by se říci bezproblémová, ovládání lze zvládnout velmi rychle. Tuner je malý a lehký. Výsledkem celého projektu je kompaktní přistroj ovládaný tlačítky od uživatele.
|
|
|
Automatický anténní analyzátor
Dufek, Ivo ; Šebesta, Jan (oponent) ; Lukeš, Zbyněk (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá metodami měření impedancí anténních systémů v rozsahu kmitočtů v pásmu dlouhých až velmi krátkých vln. Jsou diskutovány různé metody měření impedancí a každá z nich je kriticky zhodnocena. V rámci projektu jsou také srovnávány profesionální anténní analyzátory. Na základě tohoto srovnání je stanovena koncepce návrhu vlastního přístroje. V práci je podrobně popsán návrh dílčích částí přístroje včetně softwarového vybavení. Navržený přístroj byl zkonstruován a proběhlo základní testovací měření.
|
|
|
Elektronicky laděná smyčková anténa pro kmitočty do 30 MHz
Burda, Miroslav ; Láčík, Jaroslav (oponent) ; Urbanec, Tomáš (vedoucí práce)
Tento projekt se zabývá návrhem elektronického ladění a automatizovaného přizpůsobení magnetických, smyčkových antén, pracujících v oblasti krátkých vln. Celá práce je rozdělena do tří částí (ladící, přizpůsobovací a řídící). Ladící část je realizovaná změnou kapacity pomocí kaskády kondenzátorů a přizpůsobování je provedeno různými změnami bodů napájení. Celý systém je řízen mikroprocesorem ATmega16. Dle požadavků obslužného programu, spíná mikroprocesor příslušné kapacity, čímž ladí anténu na potřebný kmitočet, pracovává informace o výkonovém přizpůsobení a dolaďuje anténu změnou polohy napájení.
|
|
|
Elektronicky laděná smyčková anténa pro kmitočty do 30 MHz
Burda, Miroslav ; Vágner, Petr (oponent) ; Urbanec, Tomáš (vedoucí práce)
Tento projekt se zabývá návrhem elektronického ladění a automatizovaného přizpůsobení magnetických, smyčkových antén, pracujících v oblasti krátkých vln. Celá práce je rozdělena do tří částí (ladící, přizpůsobovací a řídící). Ladící část je realizovaná změnou kapacity pomocí kaskády kondenzátorů a přizpůsobování je provedeno různými změnami bodů napájení. Celý systém je řízen mikroprocesorem ATmega16. Dle požadavků obslužného programu, spíná mikroprocesor příslušné kapacity, čímž ladí anténu na potřebný kmitočet, pracovává informace o výkonovém přizpůsobení a automaticky dolaďuje anténu změnou polohy napájení.
|
|
|
Elektronicky laděná smyčková anténa pro kmitočty do 30 MHz
Svoboda, Luděk ; Vágner, Petr (oponent) ; Urbanec, Tomáš (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce byla realizace ladícího systému s kompletním softwarovým vybavením, dále ověření funkčnosti systému a parametrů antény. Celý systém byl rozdělen na části ladící, řídící. V první části je realizována změna kapacity obvodu řadou kondenzátorů. Pro spínání řady byl použit tranzistor s malou přechodovou kapacitou, ale také s malou hodnotou maximálního kolektorového proudu. Tento parametr omezuje použití systému. Druhá část je realizována pomocí mikroprocesoru AT89C2051. Dle požadavku obslužného programu v PC mikroprocesor sepne příslušné prvky kapacitní řady, tj. nastaví požadovaný kmitočet. Princip ladění byl ověřen měřením. K měření byl použit obvodový analyzátor.
|
|
|
Monitor PSV a vysokofrekvenčního výkonu
Gajdušek, Miroslav ; Blansko), (Metra (oponent) ; Šebesta, Jiří (vedoucí práce)
V této práci je proveden rozbor metod průchozích měřících systému pro měření poměru stojatých vln a vysokofrekvenčního výkonu. Reflektometr, zařízení měřící poměr stojatých vln pracuje v rozsahu frekvencí VKV (145 MHz, 443 MHz), pro tuto šířku pracovních frekvencí je použita konstrukce reflektometru se směrovým vedením. Měřič vf. výkonu pracuje do rozsahu 1 kW. Dále je v práci probrána problematika komunikačních sběrnic pro přenos údajů z jednotky monitoru PSV a vf. výkonu do vyhodnocovacího modulu. Vzhledem k vysokofrekvenčnímu rušení je vybrána sériová komunikace RS-485 , která je odolnější vůči rušení. Dále je navržena vyhodnocovací jednotka MASTER, jednotka SLAVE a moduly pro detekci výkonu a PSV. Na závěr je sestaven firmware pro jednotky
|
|
|
Automatický anténní tuner
Šváb, Jaroslav ; Lukeš, Zbyněk (oponent) ; Šebesta, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem a realizací automatického anténního tuneru pro KV vysílače. Přístroj pracuje v rozsahu KV v pásmu (1,5 MHz - 30 MHz) podle výběru dané frekvence. Princip spočívá v tom, že tuner má nevelký rozsah přizpůsobovaných impedancí, obvykle však postačí k doladění většiny odchylek v soustavě 50 anténa - 50 napáječ - 50 výstup transceiveru. Dále má i paměti, do nichž se ukládají nastavení pro jednotlivá pásma či kmitočtové segmenty. Přechod z pásma na pásmo je pak rychlý, pohodlný, a hlavně bezpečný, což je velkou výhodou. Při automatickém režimu lze nastavit hranici SWR, od které má tuner začít ladění. Při plně automatickém režimu není nutné propojení s TRXem, přístroj ladí automaticky po zaklíčování, pokud je překročena nastavená hranice SWR. Automatické ladění je u tohoto přístroje velmi rychlé, pokud není laděná anténa uložena v paměti, trvá ladění cca 0.5 - 6s, pokud tuner ladí z paměti. Práce s tunerem je dalo by se říci bezproblémová, ovládání lze zvládnout velmi rychle. Tuner je malý a lehký. Výsledkem celého projektu je kompaktní přistroj ovládaný tlačítky od uživatele.
|
|
|
Elektronicky laděná smyčková anténa pro kmitočty do 30 MHz
Burda, Miroslav ; Vágner, Petr (oponent) ; Urbanec, Tomáš (vedoucí práce)
Tento projekt se zabývá návrhem elektronického ladění a automatizovaného přizpůsobení magnetických, smyčkových antén, pracujících v oblasti krátkých vln. Celá práce je rozdělena do tří částí (ladící, přizpůsobovací a řídící). Ladící část je realizovaná změnou kapacity pomocí kaskády kondenzátorů a přizpůsobování je provedeno různými změnami bodů napájení. Celý systém je řízen mikroprocesorem ATmega16. Dle požadavků obslužného programu, spíná mikroprocesor příslušné kapacity, čímž ladí anténu na potřebný kmitočet, pracovává informace o výkonovém přizpůsobení a automaticky dolaďuje anténu změnou polohy napájení.
|
|
|
Elektronicky laděná smyčková anténa pro kmitočty do 30 MHz
Burda, Miroslav ; Láčík, Jaroslav (oponent) ; Urbanec, Tomáš (vedoucí práce)
Tento projekt se zabývá návrhem elektronického ladění a automatizovaného přizpůsobení magnetických, smyčkových antén, pracujících v oblasti krátkých vln. Celá práce je rozdělena do tří částí (ladící, přizpůsobovací a řídící). Ladící část je realizovaná změnou kapacity pomocí kaskády kondenzátorů a přizpůsobování je provedeno různými změnami bodů napájení. Celý systém je řízen mikroprocesorem ATmega16. Dle požadavků obslužného programu, spíná mikroprocesor příslušné kapacity, čímž ladí anténu na potřebný kmitočet, pracovává informace o výkonovém přizpůsobení a dolaďuje anténu změnou polohy napájení.
|
|
|
Elektronicky laděná smyčková anténa pro kmitočty do 30 MHz
Svoboda, Luděk ; Vágner, Petr (oponent) ; Urbanec, Tomáš (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce byla realizace ladícího systému s kompletním softwarovým vybavením, dále ověření funkčnosti systému a parametrů antény. Celý systém byl rozdělen na části ladící, řídící. V první části je realizována změna kapacity obvodu řadou kondenzátorů. Pro spínání řady byl použit tranzistor s malou přechodovou kapacitou, ale také s malou hodnotou maximálního kolektorového proudu. Tento parametr omezuje použití systému. Druhá část je realizována pomocí mikroprocesoru AT89C2051. Dle požadavku obslužného programu v PC mikroprocesor sepne příslušné prvky kapacitní řady, tj. nastaví požadovaný kmitočet. Princip ladění byl ověřen měřením. K měření byl použit obvodový analyzátor.
|
host ::
RSS.